Bývalý vynikající brankář a nyní generální manažer pražské Sparty je členem výkonného výboru svazu, kde má na starost oblast mezinárodních vztahů. Bříza tento týden v pondělí a úterý absolvoval schůzku všech zainteresovaných stran v Curychu, kde se probírala řada témat včetně dohod Evropy s NHL. Ještě před dvěma lety platila obecná smlouva mezi NHL a IIHF o odchodech evropských hokejistů za Atlantik, kontrakt byl ovšem posléze vypovězěn a nový dosud nebyl plošně podepsán.
Že písemné ujednání chybí, je zřejmé delší dobu. Situaci tehdy blokovali především Rusové, kteří žádali za hráče tržní odstupné. Ostatní svazy posléze začaly problematiku řešit individuálně. "Jako první se domluvili Švédové. Jsou pro NHL velmi zajímaví, řada jejich hráčů uspěje v draftu, má šanci prosadit se do NHL. My si musíme přiznat, že jsme na tom v tomto ohledu hůř," říká Bříza.
Seveřané mají v kontraktu bod, podle kterého za každého hráče, který se uplatní v NHL, obdrží částku 225 tisíc dolarů. Jestliže mladí hokejisté do 22 let nezískají místo v prvních týmech zámořské ligy, mohou ročník dokončit v elitserien místo toho, aby putovali na farmu. Vyslanci ze švédských soutěží smějí podepisovat smlouvy s kluby NHL jen do 15 června, výjimka platí pro ty, kteří projdou v konkrétním roce draftem. Ti mají limit do 15. srpna.
Český hokej podobné ujednání nemá, ostatně z naší extraligy či mládežnických lig proudí do NHL minimum hokejistů. Ale absence smlouvy je nepříjemná třeba ve smyslu přesunu hráčů do kanadsko-amerických juniorských lig a jejich následném stěhování do organizací NHL. Na skutečnost, že mezi českým svazem či Asociací profesionálních klubů a NHL neplatí žádný smluvní vztah, svým způsobem v nedávné minulosti doplatili Roman Horák, Ondřej Roman, Petr Mrázek, Adam Polášek a někteří další.
Když Petr Bříza v úvodu zmínil, že je postavení českého hokeje specifické, na mysli měl velké počty odchodů mladých hokejistů do zámořských juniorských týmů. "Ze statistik IIHF vyplývá, že od roku 1997 zmizelo z Evropy tímto způsobem 650 hokejistů, přitom 450 jich bylo z českých klubů. To je ohromně vysoké číslo. Všem hráčům nebylo ještě 18 let, jednalo se o masivní odliv, ale jen mizivé procento hráčů se pak prosadilo do draftu, potažmo do NHL. Tohle český hokej hodně bolí," konstatuje Petr Bříza.
Připomíná, že by nebylo takovým problémem podepsat podobnou smlouvu s NHL, jakou nyní uzavřeli Slováci nebo Němci. "Ovšem musíme vzít ohled právě na skutečnost předčasných odchodů mladých hráčů. Chtěli bychom, aby to bylo v kontraktu zakotveno. Dřívější smlouva IIHF s NHL na tuto oblast pamatovala tím, že se finanční kompenzace vyplácela z tzv. podpůrného fondu. Šlo o případy, kdy mladý hráč odešel do kanadské juniorky a po víc než dvou letech se pak dostal do NHL. Kdyby onen podpůrný fond nebyl, mateřský oddíl by nedostal nic," vysvětluje Bříza.
Představitelé českého hokeje mají zájem do smlouvy zapracovat podobné opatření, jež by na onen problém reagovalo. "Jde o to, abychom si na výkonném výboru a především na APK řekli, jak k tomu přistoupit. Smlouva, kterou mají ostatní země, stanoví odstupné za hráče ve výši 225 tisíc dolarů, ovšem neupravuje kompenzace za ztráty mladých talentů. Je otázkou, jestli bychom třeba nemohli snížit onu částku a nepožadovat peníze za juniory, kteří půjdou do NHL přes tamní nižší soutěže. Také si můžeme podpůrný fond vytvářet sami. Možností je víc, budeme o tom diskutovat," říká Bříza.
Je nutno přiznat, že vyjednávací pozice české strany není nejvýhodnější. Náš hokej přestal produkovat talenty pro NHL, v draftech uspěje ročně od tří do pěti juniorů, což je výrazně méně než v případě Švédů či Finů. "Těžko se bude NHL chovat podle nás, těžko dostaneme na odstupném víc než severské země. Záležet bude na tom, zda především APK svolí k určitému kompromisu," pokračuje sparťanský generální manažer.
Když platila obecná smlouva mezi NHL a IIHF, české kluby dostávaly za talenty odstupné. Sice podle mnohých názorů nízké, ale aspoň nějaké. Za současné situace nemají oddíly nic. Když už v zámoří lační po českém talentu, jako že letos z extraligy za Atlantikem nikdo nepodepsal, počkají, až dotyčnému vyprší smlouva. Pak jde bez náhrady, což se týká i dospívajících nadějí ve vztahu k juniorským CHL. Lze to i otočit - jestli bude dohoda obou stran, může NHL bez obav vybírat české juniory, protože bude vědět, že je pak bez obstrukcí získá.
České kluby zápasí s ekonomickou krizí, finanční kompenzace by se jim hodila. "Před dvěma lety se otevřel ruský trh a v Čechách začala spíš orientace na KHL. Panovalo povědomí, že půjde o lukrativní záležitost, že za hráče dostane klub odstupné, po roce se vrátí a pak ho klub prodá znovu za podobných podmínek. Skutečnost však vypadá jinak. Hokejista odejde a na čtyři pět let v zahraničí zůstane, jiný tam míří poté, co mu vypršel kontrakt a je tedy zadarmo. Obchod s Ruskem se nestal takovým zdrojem příjmů, jak leckdo původně předpokládal," upozorňuje Bříza.
Navíc ani kluby KHL už nejsou ochotny vyplácet astronomické sumy za to, že někoho vyplatí ze smlouvy. I východní trh spadl k určité reálné hladině. Proto český hokej hledá cesty, jak aspoň částečně narovnat ekonomické vztahy se zámořím. "V srpnu se v Kanadě uskuteční akce World Hockey Summit, tam bychom chtěli znovu otevřít jednání s NHL. Do té doby si sami musíme vyjasnit stanoviska, měli bychom být připraveni akceptovat pohled druhé strany. O dohodu určitě máme zájem, záležet bude hlavně na postoji APK," uzavírá Petr Bříza.
